Radim a jeho pohled na Budoucnost nepráce
Myslím, že jsem už úplně poslední člověk na českém internetu, který se ke knize Budoucnost nepráce od Filipa Dřímalky nevyjádřil.
Přečetl jsem ji dvakrát a teď trpím nutkáním se podělit o své poznatky.
Poprvé jsem knihu četl dost na přeskáčku, vybíral jsem si kapitoly, témata, zastavoval se u grafik a říkal jsem si (v dobrém): „Jo, tohle už mi Filip kdysi říkal, jasně, to vím, to už říká 7 let (tak dlouho se známe = tak dlouho jsou zhruba Digiskills).“
Občas jsem vídal srovnání Budoucnosti nepráce s Filipovou předchozí knihou HOT. Tehdá jsem to vnímal více jako výčet aplikací, systémů apod.
V knize Budoucnost nepráce najdeme také nepřeberné množství aplikací, vyladěných systémů a Filipových zkratek, ale je to také zajímavý přehled příběhů jiných firem se sdílením dobré praxe.
A co víc, Budoucnost nepráce je brutální exkurz do Filipova mindsetu. Dovolil jsem si vypíchnout několik dílčích věcí, citátů, výroků, které ve mně rezonují.
Nevyužité know-how
Podobný slide mám skoro v každé své prezentaci a „ukradl“ jsem to kdysi Filipovi.
Během školení jsem často slýchal, „Jo, tak to může dělat HP.“ nebo „No jo, tak v Applu mají prachy, my musíme makat...“ Často se mi ta myšlenka při školení těžko přenášela. Ale praxe je někdy přesně taková.
Mnohdy ono know-how v práci už máte. Například na školení Excelu se občas objeví někdo, kdo umí udělat makro. Během školení to praskne a vy si říkáte: „Proč to dotyčný ostatní už nenaučil, nebo proč jim to makro neudělal? Vždyť sedí dva stoly vedle.“
Často se také řeší definice hybridní spolupráce, práce na dálku. Trochu si myslím, že práce na dálku je někdy vymezená délkou kabelu od sluchátek.
Done is better than perfect
Další je slogan z plakátu, který visí v našem kanclu v Brně. Asi tam byl dřív, než bylo eseróčko. Done is better than perfect. Někdy jsem měl pocit, že si protiřečí s jiným posterem: Deliver more than expected.
Vždycky jsem se zaměřoval na „perfect“ a někdy mi ujíždělo to „done“. A často jsem slyšel od Filipa: „Zrychli to, Radime.“ Někdy chce klient rychleji know-how, přidanou hodnotu, než mít detailně vyladěný a vyčištěný zvuk vzdělávacího videa.
To, co je důležité v této době, kterou Filip pojmenovává jako věk tvůrců, tak je naše představivost a čich na příležitosti a schopnost je využít. A v tom je Filip obrovskou inspirací. To, že ho něco napadne a jde to vyzkoušet s přístupem Done is better than perfect. A že jednou narazí, je vlastně v pohodě, protože má další nápady v kapse.
Zbytečná práce
Zbytečná práce. Filip ji v knížce ukazuje několikrát. A je jedno, jestli to ukazuje jako příklad dobré praxe – např. tlačítko pro přeskočení znělky na Netflixu, nebo negativně – když je mnoho lidí na zbytečném meetingu. Jedna věc je plýtvání vlastním časem a vlastními zdroji. Dobré je ale se také zamyslet nad druhou stranou.
Buď můžu donutit pět lidí přijít v čas, který se mi hodí, na 15. meeting, nebo natočím video, které jim pošlu. Pro mě to znamená stejnou práci. Ale ostatní se podívají kdykoli chtějí, kdy se jim to hodí. Mohou si to stopnout, vrátit se k tomu, nechat si to pomocí AI přepsat a podobně.
A nejzbytečnější práce pro mě? Chození na poštu. A k tomu jedna řečnická otázka: Víte, kolik (i technologických) firem dnes neakceptuje žádnou variantu elektronického podpisu?
Vždycky jsme to takhle dělali!
Jak na tohle reagovat? Slovy: No právě!
Někdy je extrémně těžké tento typ myšlení předělat a přesvědčit dotyčného v opak. Tuto větu Filip označil za nejnebezpečnější větu v byznysu. Já jsem si toto často vztahoval ke školství, když jsem se nedávno zajímal o to, do jaké školy půjde moje dcera.
Přemýšleli jsme také o nějakých alternativních školách. A čím více jsem brouzdal, tím více jsem se dostával do křížku a do té doby jsem nevěděl o tom, že se Hejného metoda dá použít jako argument pro negativní odsouzení školy.
Vlastní inspirace
Ano, sharing is caring. Ale musíme být také trochu houba. Nasávat a inspirovat se. Filip v Budoucnosti nepráce připomíná, že jsme průměrem pěti nejbližších lidí kolem nás. Když jsem to četl (a ano, slyšel jsem to v životě nejmíň stokrát), tak jsem si vzal papír a začal jsem je sepisovat.
Jen jsem neuměl dát dohromady těch pět. Je to opravdu jen pět? Pak jsem si je rozdělil a zúžil okruh. Kdo to je třeba v práci? Kterých pět lidí má vliv na můj kariérní život? Fakt zajímavé cvičení. Doporučuji.
Osobní rozvoj
Extrémně důležitá připomínka z Filipovy knížky je Převzít zodpovědnost za svůj rozvoj. A já se v Digiskills snažím o to, abychom se vzdělávali, abychom přinášeli nějaké know-how i interně. Například když někdo přečte nějakou knihu, aby udělal interní TED Talk pro ostatní, abychom si sdíleli různé zážitky.
Když se někdo naučí s nějakou novou aplikací, tak aby to sdílel ostatním. A mám z toho obrovskou radost. A někdy se cítím trošku vyčerpaný z toho, že to možná nemá takový dopad. A říkám si, že sakra kdo, když ne my?
A to zahrnuje i osobní rozvoj. Když si připravím prezentaci pro ostatní, učím se tím. Učím se mluvit o tématu. Musí to mít hlavu a patu. A pak to teprve má dopad.
A na to mi navazuje to, co Filip zmiňuje. Ikagai – ten důvod k bytí. To znamená, že pracuji na něčem, co mě baví. Na něčem, v čem jsem dobrý. Za co dostávám peníze. A má to nějaký přesah.
Když jsem se k tomu dostal v knize, opět jsem si z toho udělal cvičení. Nakreslil jsem si čtyři kruhy a psal si, co dělám, co mě baví, co je ta nepráce, která mi jde a umím ji monetizovat a má přínos pro tým, klienty, společnost. Vyzkoušejte si to!
Seth Godin
V knize narazíte na toto jméno několikrát. Nejvíc se mnou rezonovala myšlenka, že profesionálové si dnes nemohou dovolit nerozumět technologiím. Bez ohledu na obor, technologie jsou všude kolem nás. Budoucnost je tady. Každý team leader, projekťák, produkťák (ten výčet by mohl být dlouhý) by měl být tak trochu Chief Digital Officer.
Leadership je akce, nikoli pozice
Tohle vidím i u nás v Digiskills. Kdybychom si nakreslili hierarchii firmy, tak jsou zde lidé, kteří nejsou na úrovni leadershipu, ale jsou aktivní, umí svým chováním motivovat a inspirovat ostatní třeba právě k využívání digitálních technologií, v hackování vlastních rutinních úkolů apod. Co to znamená? Leadership je akce, nikoli pozice.
Only Hande It Once aka OHIO
Velmi zajímavá zkratka, kterou jsem neznal. Tedy udělejte to jenom jednou. Neboli neber tu cihlu dvakrát do ruky. Ihned jsem si při čtení vzpomněl, jak jsme naposledy se švagrem u babičky chystali dřevo na zimu. Z rázu ke štípačce, na cirkulárku a do sklepa do rázu. Mraky předávek, nepořádku a možných prostojů.
Co je na té práci ale nejhorší? Nachystat a poklidit stroje. Ty stroje jsou venku a ten špalek už držíme v ruce. Ten se už nesmí zbytečně položit.
Klasika: Are you productive or just busy?
Klasika, která nestárne. Někdy se cítíte vyčerpaní a ve stresu. Jste busy. Ale chybí vám ten pocit dokončování. Podívejte se na svůj kalendář, jak máte naplánovaný den, týden, kvartál. Co chcete změnit? Jaký máte vlastní systém?
K tomu další a pro mě skvělý výrok: „Pokud nemáte čas na to rovnou to udělat správně, jak si pak najdete čas to udělat znovu?“ To jsem si musel přečíst vícekrát. Tohle mě vlastně rozčiluje snad ze všeho nejvíce. Opravovat práci, kterou jsem v minulosti nedotáhl, nebo odflákl.
Zakončím to digital wellbeingem
To je moje téma, milované. Jak se z toho nepo... Jak maximálně vytěžit technologie. Někdy se v tom hledá moc složitostí. A někdy stačí i drobnosti. Tady věřím v butterfly effect. I drobná změna může přinést mnoho užitku.
Například můžu diktovat, abych nemusel koukat do monitoru. Mohu své myšlenky sypat do AudioPen a pak si nechat přečíst shrnutí. Můžu si schůzky plánovat na 25/50 minut, abych měl čas na kafe, vodu, protáhnutí se, uklizení plochy od otevřených aplikací.
Nehledě na to, že jsem v té knížce našel svoje jméno a byl jsem na to hrdý. Díky moc.
Dočetli jste to až sem? A bavilo? A už jste četli knihu?
Chcete zažít budoucnost, respektive přítomnost „nepráce“? Vybudujte si nové návyky a vemte si na pomoc umělou inteligenci. A už žádné odkládání, začněte hned, v Digiskills vám rádi pomůžeme!
Autorem textu je Radim Chalupník, COO & Culture Captain v Digiskills.
